Zájem o dotace pro střešní fotovoltaiky v Německu mírně vzrostl, červnová aukce se ale opět nezaplnila

Představte si, že před vámi na stole leží kufřík s penězi. Stát vám ho podává se slovy: „Tady máš dotaci na soláry, stačí se jen přihlásit.“ A vy? Vy se otočíte a odejdete. Zní to jako špatný vtip, ale přesně tohle se právě teď děje v Německu. Naši západní sousedé, kteří byli vždycky vzorem v budování obnovitelných zdrojů, narazili na podivnou zeď. Červnová aukce na střešní fotovoltaiku skončila dalším fiaskem. I když se zájem oproti předchozím kolům mírně zvedl, k zaplnění kapacity to mělo daleko asi jako česká dálniční síť k dokončení. Miliardy eur určené na transformaci energetiky zůstávají v trezorech a střechy hal a skladů zejí prázdnotou. Co se to sakra děje? Máme se začít bát o budoucnost solární energie i u nás, nebo je to jen dočasná křeč německé byrokracie?

Proč německé střechy zejí prázdnotou, i když stát rozdává miliardy

Německá Spolková síťová agentura (Bundesnetzagentur) nedávno zveřejnila výsledky červnové aukce pro tzv. „druhý segment“ fotovoltaiky. To jsou ty velké systémy, které nevidíte na rodinných domcích, ale na střechách logistických center, fabrik nebo nákupních galerií. Nabídka byla velkorysá: 263 megawattů (MW) výkonu. Výsledek? Přišly nabídky jen na 213 MW. A to se mluví o „mírném nárůstu zájmu“, protože minule to bylo ještě horší. Je to jako byste pořádali party pro sto lidí, nakoupili pivo za padesát tisíc a přišlo vám jich čtyřicet, z toho polovina jsou vaši příbuzní, co přišli jen ze slušnosti.

Hlavní problém není v tom, že by Němci najednou začali milovat uhlí. Problém je v ekonomické matematice, která přestala dávat smysl. Náklady na instalaci velkých střešních systémů v posledních dvou letech vyletěly nahoru. Materiál, práce, ale hlavně úrokové sazby. Postavit solární elektrárnu za „levné peníze“ z roku 2020 a financovat ji dnešními úvěry, to jsou dva úplně jiné světy. Investoři si prostě spočítali, že ani garantovaná výkupní cena z aukce jim nepokryje rizika a náklady. Navíc německý systém aukcí je administrativní peklo. Než vyplníte všechny papíry, zestárnete o pět let a technologie, kterou jste chtěli použít, už se mezitím přestala vyrábět.

V Česku se na to díváme s mírným optimismem, ale realita nás může brzy dohnat. I u nás se mluví o aukcích, i u nás rostou náklady. Pokud chcete vědět, jak se těmto pastem vyhnout, energetické poradenství je dneska důležitější než samotný nákup panelů. Bez pořádného propočtu se totiž může stát, že místo stroje na peníze si na střechu namontujete drahý lapač prachu.

Past jménem aukční cena vs. realita na burze

Tady se dostáváme k jádru pudla. Proč se fixní cena z aukce (v Německu se pohybovala kolem 10 centů za kWh) nezdá investorům dostatečně lákavá? Protože trh s elektřinou se totálně zbláznil. Máme tu fenomén, kterému se říká „kanibalizace solárů“. Když svítí slunce, vyrábějí všichni. Trh je zaplaven levnou elektřinou, a cena na burze padá k nule, nebo dokonce do minusu. V tu chvíli vám je i těch 10 centů z aukce k ničemu, pokud systém funguje na bázi tržního premia, které se v době záporných cen nevyplácí.

Investoři v Německu vidí, co se děje na denním trhu. Aktuální cena elektřiny na burze se čím dál častěji propadá do červených čísel právě v hodinách, kdy soláry jedou na plný výkon. Postavit obří instalaci a pak se dívat, jak vám stát (nebo trh) neplatí nic, protože je elektřiny moc, to je noční můra každého bankéře. A právě proto ty aukce nefungují. Jsou to nástroje pro stabilní svět, který už neexistuje.

Dnešní energetika vyžaduje flexibilitu. Už nestačí jen vyrábět. Musíte vědět, kdy vyrábět, a hlavně, jak tu energii udat, když ji nikdo nechce. Tady nastupuje spotová cena elektřiny, která je sice riziková, ale pro ty, co umí s energií pracovat, nabízí obrovské příležitosti. Pokud máte baterii nebo dokážete řídit spotřebu své firmy, můžete na výkyvech trhu vydělat víc než na nudné dotaci. Německé selhání v aukcích je jasným signálem: starý model „postav a inkasuj fix“ umírá.

Poučení z německých chyb: Jak na tom neprodělat v Česku

Němci nám nechtěně dělají pokusné králíky. Ukazují nám, že pouhé sypání peněz do dotací nestačí, když zbytek systému stojí na hliněných nohách. V Česku jsme v trochu jiné situaci – máme Modernizační fond a programy jako Nová zelená úsporám, které zatím fungují na jiném principu než německé aukce. Ale tlak na efektivitu roste i u nás. Solární boom z roku 2023 opadl a lidé se začínají ptát: „Kdy se mi to sakra vrátí?“

Pokud uvažujete o solárech pro svou firmu, nekoukejte jen na to, kolik dostanete od státu na začátku. To je ta nejmenší část rovnice. Klíčové je, co budete s tou elektřinou dělat v neděli v poledne v červenci, kdy vaše fabrika stojí a sousední firmy mají střechy taky plné panelů. V tuhle chvíli se láme chleba. Pokud nemáte plán, jak energii sdílet nebo prodávat za lepších podmínek, budete mít problém.

Více o tomto tématu a o tom, jak nepodlehnout slepému nadšení, najdete na ShareElectric.cz. Je důležité si uvědomit, že energetika roku 2026 už není o drátech a panelech, ale o datech a algoritmech. Kdo neřídí svou výrobu chytře, ten spláče nad výdělkem, i kdyby měl dotaci vyřízenou od samotného ministra.

Sdílení elektřiny a flexibilita: Jediná cesta, jak přežít solární boom

A teď k tomu nejdůležitějšímu. Pokud aukce selhávají, protože trh je přesycený, co je řešením? Odpověď má dvě slova: komunitní energetika. V Německu se o tom mluví dlouho, ale u nás v Česku konečně reálně startuje sdílení elektřiny. Je to naprostý game-changer. Místo abyste přebytky posílali do sítě za „nula nula nic“ (nebo za ně dokonce platili v době záporných cen), pošlete je své rodině, na jinou pobočku své firmy nebo sousedovi v bytovce.

Tohle je přesně to, co německým aukcím chybí – přímé propojení výrobců a spotřebitelů bez prostředníka, který si bere největší marži. Když sdílíte energii v rámci komunity, fixní výkupní ceny vás tolik nepálí. Vytváříte si vlastní mikrosvět, kde elektřina dává smysl i tehdy, když se velká burza v Lipsku zrovna hroutí. Pro firmy je tohle cesta k energetické soběstačnosti a stabilitě, kterou jim žádná dotace nezaručí. Pro firmy je dnes sdílení energie jedinou logickou obranou proti volatilitě trhu.

Kromě sdílení je tu druhý pilíř: flexibilita. To zní jako slovo z příručky pro jogíny, ale v energetice to znamená schopnost rychle změnit spotřebu nebo výrobu podle potřeby sítě. Pokud máte velkou FVE a k tomu třeba tepelné čerpadlo nebo bateriové úložiště, můžete nabízet služby výkonové rovnováhy. Stát nebo distributor vám pak platí za to, že mu pomáháte udržet síť v klidu. A věřte mi, tyhle platby jsou často mnohem zajímavější než nějaká red dotace. Tohle je ta "vysoká škola" energetiky, na kterou se v Německu v rámci aukcí trochu zapomnělo.

Návod: Jak z vaší FVE vytěžit maximum, i když trh šílí

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně už chápete, že spoléhat se na stát a jeho aukce je trochu jako sázka na nejistý výsledek ve Fortuně. Jak tedy postupovat, abyste neskončili jako ti němečtí investoři, co raději nechávají peníze ležet? Tady je stručný návod pro rok 2026:

1. Zapomeňte na velikost, řešte profil. Už není cílem mít co nejvíc panelů. Cílem je mít panely, které vyrábějí tehdy, když to potřebujete vy nebo trh. Orientace na východ-západ může být dneska výnosnější než čistý jih, protože zachytíte špičky ráno a večer, kdy je elektřina dražší.
2. Baterie není luxus, ale nutnost. Bez úložiště jste jen loutkou v rukách trhu. Baterie vám umožní přečkat hodiny se zápornými cenami a prodat energii, až se trh trochu uklidní. Navíc díky baterii můžete vstoupit do světa agregace flexibility.
3. Vstupte do sdílení. Registrujte se u Elektroenergetického datového centra (EDC) a začněte energii posílat tam, kde má hodnotu. Energetická platforma SES vám s tímhle pomůže technicky i legislativně. Je to jednodušší, než se zdá, a úspory jsou okamžité.
4. Sledujte spot. I když máte fix, zvažte přechod na dynamické ceny. S chytrým řízením (IoT monitoring) můžete spotřebovávat tehdy, když vám za to trh prakticky platí. Například nabíjení elektromobilu v poledne může být v létě úplně zadarmo.
5. Hledejte partnerství. Neřešte všechno sami. Moderní energetika je o spolupráci. Najděte si skupinu sdílení, nebo se staňte součástí většího celku.

Německý solární zádrhel v aukcích není koncem fotovoltaiky. Je to jen porodní bolest nové éry. Éry, kde už elektřina není jen komodita, kterou vám někdo prodá přes drát, ale aktivum, se kterým musíte aktivně pracovat. Pokud se z německých chyb poučíme a vsadíme na sdílení, technologie a chytrou správu, můžeme mít energetiku levnější, čistší a stabilnější než kdy dřív. Jen nesmíme čekat, až nám stát podá ten kufřík s penězi – musíme si ty peníze umět vydělat sami na trhu.

Podrobné informace o tom, jak funguje nová legislativa a jaké máte možnosti jako výrobci, najdete na stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Svět se mění a vaše střecha s ním. Tak ji nenechte jen tak ležet ladem, ale udělejte z ní srdce svého vlastního energetického systému. A pokud vás zajímají další inovace v oboru, mrkněte také na ElectricShare.cz, kde se rozebírají nejnovější technologické trendy včetně využití AI v řízení spotřeby.

Zdroje

- Výsledky aukcí Bundesnetzagentur - oEnergetice.cz - Analýza německého trhu - Solární novinky - Aktuálně o FVE - PV Magazine - Global Solar Trends - Energetický regulační úřad - Informace o sdílení - OTE, a.s. - Denní trh s elektřinou

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: ElectricShare.cz Aktuální ceny hlavních energetických komodit Vice o spotový trh