Spotřeba plynu v EU druhým rokem vzrostla. LNG již pokrývá 45 % dovozu

Rusko je ze hry, ale plynem nešetříme. Evropa sází vše na dražší LNG a modlí se, aby PPA smlouvy přežily záporné ceny

Měli jsme se ho zbavit, měl to být jen „přechodný most“ k čisté energetice, a po začátku války na Ukrajině to vypadalo, že plyn v Evropě prostě skončil. Jenže realita roku 2026 vypadá úplně jinak. Zatímco politici v Bruselu kreslí grafy o dekarbonizaci, evropský průmysl i domácnosti plynem topí a svítí o sto šest. Čerstvá data ukazují, že spotřeba zemního plynu v EU už druhým rokem v řadě vzrostla. A co je ještě zajímavější? Skoro polovinu veškerého dovozu už tvoří zkapalněný zemní plyn (LNG), který k nám proudí na obřích tankerech z USA nebo Kataru.

Ruku na srdce, tohle není zrovna scénář, který by si ekologičtí aktivisté přáli vidět. Ale energetika se neptá na přání, energetika se ptá na stabilitu a cenu. A protože se nám nedaří stavět obnovitelné zdroje (OZE) tak rychle, jak bychom potřebovali k vykrytí odstaveného uhlí a jádra, plyn zůstává tím posledním, kdo v síti zhasíná (nebo spíš rozsvěcuje), když přestane foukat.

Plynový paradox: Proč pálíme víc, když chceme míň?

Možná se ptáte, jak je možné, že spotřeba roste, když jsme se naučili šetřit. Odpověď má dvě roviny: průmyslové oživení a roli plynu jako záložního zdroje pro nestabilní větrníky a soláry. Po energetické krizi v roce 2022 se evropský průmysl (zejména ten německý a český) propadl do hluboké recese. Firmy omezovaly výrobu, protože ceny plynu byly astronomické. Teď, když se ceny relativně stabilizovaly (byť jsou stále vyšší než před válkou), se továrny vrací k plnému provozu. Chemický průmysl, ocelárny nebo sklárny prostě bez plynu zatím fungovat neumí.

Druhým faktorem je stav evropské elektroenergetické soustavy. Čím více máme v síti fotovoltaiky a větru, tím více paradoxně potřebujeme plyn. Proč? Protože bateriová úložiště zatím nedokážou vykrýt týdenní bezvětří (tzv. Dunkelflaute). Plynové elektrárny jsou extrémně flexibilní – dokážou najet během desítek minut. A tak, zatímco podíl uhlí klesá, plyn ho v bilanci nahrazuje. Je to sice čistší než spalování hnědého uhlí, ale stále je to fosilní palivo, za které platíme miliardy eur mimo EU.

V této souvislosti je zajímavé sledovat, jak se mění role lokálních řešení. Mnoho firem už pochopilo, že spoléhat se jen na tržní cenu plynu je sebevražda. Proto stále častěji volí cestu vlastní výroby elektřiny a jejího následného sdílení. Pokud vás zajímá, jak může vaše firma snížit závislost na drahých energiích, podívejte se na možnosti sdílení elektřiny u specialistů ze SmartEnergyShare.

LNG jako nový král: Zkapalněná svoboda za vysokou cenu

Pamatujete si na ty časy, kdy jsme se báli, jestli bez ruského plynu v zimě nezmrzneme? Ty doby jsou pryč. Evropa dokázala nemožné – během dvou let prakticky nahradila plynovody z východu terminály na LNG. Dnes tvoří LNG 45 % veškerého dovozu plynu do EU. To je neuvěřitelný skok. Jenže tahle svoboda má svou cenovku. LNG je ze své podstaty dražší než plyn z trubek. Musíte ho zkapalnit, naložit na loď, převézt přes oceán a pak v terminálu (FSRU) zase ohřát a pustit do sítě.

Navíc jsme se dostali do situace, kdy evropské ceny plynu přímo závisí na tom, co se děje v Asii. Pokud Čína nebo Indie začne poptávat víc LNG, cena v Evropě letí nahoru, protože tankery prostě zamíří tam, kde dostanou víc zaplaceno. Jsme součástí globálního trhu se všemi jeho riziky. V České republice se sice o terminálech v Holandsku nebo Německu hodně mluví, ale fyzicky jsme stále na konci roury.

Pro české výrobce elektřiny to znamená jediné: nestabilita cen bude novým standardem. Proto se stále více projektů zaměřuje na to, jak vyrobenou energii co nejefektivněji spotřebovat v místě nebo ji prodat sousedům. Právě pro ně je určen program pro výrobce FVE, který pomáhá s optimalizací přetoků do sítě v době, kdy jsou ceny na trhu díky LNG vysoko, ale v poledne kvůli slunci padají do záporu.

Francouzské vrásky na čele: TSO chce víc disciplíny

Zatímco my řešíme, odkud plyn přiteče, Francouzi mají jiný problém. Francouzský provozovatel přenosové soustavy (TSO) – společnost RTE – v poslední době bije na poplach. Balancing market (vyrovnávací trh) se totiž stává nepřehledným bojištěm. RTE se snaží prosadit legislativní změny, které by omezily neustálé revize nominací v průběhu dne. Zní to technicky, ale v praxi jde o stabilitu sítě nás všech.

Když máte v systému obrovské množství obnovitelných zdrojů, je predikce výroby těžká. Obchodníci s energií často mění své plány na poslední chvíli (tzv. re-declaration), což provozovateli sítě způsobuje infarktové stavy. Francouzi chtějí tento proces zpřísnit, aby obchodníci nesli větší odpovědnost za to, co do sítě skutečně dodají. Pokud se jim to podaří, bude to precedens pro celou Evropu, včetně našeho ČEPSu.

Tato snaha o "ukáznění" trhu jasně ukazuje, že éra "vyrob a zapomeň" končí. Budoucnost patří těm, kteří dokážou svou výrobu a spotřebu aktivně řídit. Moderní nástroje pro IoT monitoring už dnes umožňují i menším hráčům sledovat v reálném čase, co se v jejich síti děje, a předcházet tak pokutám za odchylku, které budou s novou legislativou jen a jen růst.

Přežijí PPA smlouvy éru záporných cen?

A teď k tématu, které aktuálně pálí investory do velkých solárních a větrných parků nejvíce. PPA (Power Purchase Agreements) – tedy dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny za fixní cenu – byly roky považovány za svatý grál udržitelné energetiky. Firma si koupí "zelenou elektřinu" přímo od výrobce, ten má jisté peníze na splácení úvěru a všichni jsou spokojení. Jenže do hry vstoupil fenomén záporných a nulových cen.

V posledním roce jsme svědky toho, že během slunečných nebo větrných víkendů cena elektřiny na burze klesá hluboko pod nulu. Vy jako výrobce musíte platit za to, že elektřinu do sítě vůbec dodáváte. A tady přichází kámen úrazu: mnoho PPA smluv nebylo na tento scénář připraveno. Kdo platí ztrátu, když je cena na spotu -50 EUR, ale v PPA je zafixováno +70 EUR?

Tento "kanibalizační efekt" OZE začíná vážně ohrožovat bankovatelnost nových projektů. Pokud se PPA trh v Evropě neadaptuje, hrozí, že se výstavba nových zdrojů zastaví, protože banky prostě nepůjčí peníze na projekt, který polovinu času vyrábí se ztrátou. Řešením je opět flexibilita. Kombinace FVE s velkým bateriovým úložištěm (BESS) umožňuje energii uložit, když je cena záporná, a prodat ji večer, kdy plyn vytáhne ceny nahoru. Více o tomto tématu najdete na ShareElectric.cz, kde se rozebírají praktické dopady záporných cen na české investory.

Pro firmy, které chtějí jít touto cestou, je dnes klíčové obchodování flexibility. Už nestačí jen vyrábět, musíte být schopni reagovat na potřeby sítě a vytěžit z tržních výkyvů maximum, místo abyste se jimi nechali zruinovat.

Budoucnost: Flexibilita jako jediná cesta k přežití

Co nám tedy tento koktejl rostoucí spotřeby plynu, dominance LNG a tlaku na regulaci sítě říká? Že energetika v roce 2026 už není o "vyrábění elektřiny". Je to o logistice, datech a rychlosti reakce. Plyn tu s námi bude ještě dlouho, protože bez něj se evropská síť zatím neobejde. LNG nám zajistilo bezpečnost, ale za cenu, která bude dál bičovat inflaci.

Cesta ven pro domácnosti, obce i firmy nevede přes čekání na levnější plyn, ale přes maximalizaci vlastní soběstačnosti a sdílení. Komunitní energetika už není jen heslo pro nadšence, je to nutnost pro ekonomické přežití. Pokud dokážete sdílet přebytky z vaší střechy se sousedem nebo s pobočkou vaší firmy na druhém konci republiky, snižujete tlak na přenosovou soustavu a obcházíte drahé prostředníky.

Pro obce a města je to navíc šance, jak zajistit levnou energii pro své školy nebo nemocnice. SmartEnergyShare.com nabízí kompletní řešení právě pro obce a města, která se chtějí do tohoto nového světa zapojit.

Závěrem lze říct, že energetický trh v Evropě prochází největší transformací od dob průmyslové revoluce. Přežijí ti, kteří pochopí, že elektřina už není komodita, kterou jen kupujete ze zásuvky, ale aktivum, se kterým musíte aktivně pracovat. Ať už jde o využití SVR služeb pro stabilizaci sítě nebo o zapojení do e-aukcí, možnosti jsou dnes otevřené všem.

Plyn možná zažívá svůj "druhý dech", ale dlouhodobý trend je jasný: decentralizace, digitalizace a sdílení. Kdo tohle pochopí dnes, nebude zítra plakat nad fakturou za LNG. Další praktické návody a kalkulace najdete na webu share-electric.cz. A nezapomeňte sledovat aktuální data o trhu, která pravidelně zveřejňuje OTE nebo Energetický regulační úřad.

Zdroje

- Aktuální data o trhu s plynem - OTE ČR - Energetický regulační úřad - Statistiky a analýzy - oEnergetice.cz - Analýzy evropského LNG trhu - IEA - Gas Market Report 2024/2025 - SmartEnergyShare Blog - Novinky v komunitní energetice

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Sáhne Evropa po vlastním plynu? Nové projekty mají zkroti... Vice o cena plynu