Podíl uhlí na výrobě elektřiny v EU loni rekordně klesl, v Česku zůstává vyšší

NADPIS: Uhlí v EU padlo na historické dno. Česko se ho drží jako posledního piva na festivalu

Uhlí už v Evropské unii nevyrábí ani desetinu elektřiny. V Česku ale pořád patří mezi hlavní pilíře soustavy. Evropský vlak jede směrem k solárům, větru, bateriím a flexibilitě. My na peróně ještě kontrolujeme, jestli náhodou nepřijede další vlak s hnědým uhlím z Mostecka.

Evropa zlomila další energetický rekord

Rok 2025 přinesl v evropské elektroenergetice číslo, které by ještě před pár lety znělo jako optimistická prezentace z klimatické konference. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v EU klesl podle analýzy Ember na 9,2 %. To je historické minimum. Ještě v roce 2022 přitom uhlí pokrývalo zhruba 16 % výroby elektřiny v Unii. Za tři roky tedy spadlo o více než třetinu.

Ještě zajímavější je jiný údaj. Vítr a slunce dohromady v roce 2025 vyrobily 30 % elektřiny v EU. Poprvé tak překonaly všechny fosilní zdroje dohromady, které měly podíl 29 %. To není kosmetická změna. To je přepisování provozního manuálu evropské energetiky.

Solární elektrárny vyrobily v EU rekordních 369 TWh elektřiny. Jejich podíl stoupl na 13 %. Slunce tak překonalo uhlí i vodní elektrárny. Vítr zůstal druhým největším zdrojem v EU s podílem kolem 17 %. Obnovitelné zdroje jako celek dodaly téměř polovinu evropské elektřiny.

Jasně, nebyl to rok bez komplikací. Voda i vítr měly slabší období. Výroba z plynu proto meziročně vzrostla o 8 %. Jenže uhlí dál mizelo. Ne kvůli ideologii, ale kvůli ekonomice, emisním povolenkám, starým blokům a rychlému nástupu levnějších bezemisních zdrojů.

Česko? Uhlí pořád hraje první ligu

Česká elektroenergetika vypadá vedle průměru EU trochu jako stará elektrárenská mapa přilepená na nástěnce. Podle ERÚ v roce 2025 tvořily jaderné a parní elektrárny dohromady 81,5 % výroby elektřiny. Jádro mělo podíl 42,6 %. Parní elektrárny, mezi nimi hlavně uhelné zdroje, zůstaly druhým dominantním pilířem.

Podle reportu oEnergetice.cz vyrobily české uhelné elektrárny v roce 2025 necelých 24 TWh elektřiny. To je podobně jako v roce 2024, ale přibližně o 10 TWh méně než v krizovém roce 2022. Pokles tedy probíhá. Jen ne tak rychle jako v mnoha jiných státech EU.

Česká situace má několik důvodů. Máme silnou tradici hnědouhelné energetiky. Máme teplárny navázané na uhlí. Máme průmysl, který potřebuje stabilní dodávky. A máme síť, která nebyla navržena na statisíce malých výroben, bateriová úložiště a aktivní odběratele.

Jenže trh se neptá, jestli je nám to pohodlné. Uhlí tlačí dolů cena emisních povolenek, investiční nejistota i tlak bank. Majitelé uhelných zdrojů neřeší jen politiku. Řeší, jestli se jim provoz po roce 2028 vůbec vyplatí. A to je pro firmy, obce i domácnosti mnohem praktičtější otázka než nekonečná debata u kávy o tom, jestli soláry kazí výhled.

Cena elektřiny na burze ukazuje, kdo umí reagovat

Aktuální cena elektřiny na burze se dnes nečte jako jedno jednoduché číslo. Hodinové ceny na denním trhu OTE se mění podle počasí, spotřeby, výroby z obnovitelných zdrojů, dostupnosti jádra, plynu a přeshraničních toků. Někdy je elektřina drahá ráno a večer. Někdy padá přes poledne k velmi nízkým hodnotám. Občas se objeví i záporné ceny. To už není teorie pro energetické nerdy. To je účetní realita.

Pro zákazníky to znamená jediné: nestačí mít levnou silovou elektřinu ve smlouvě. Vyhrává ten, kdo umí spotřebu řídit. Firma může posunout část výroby do levnějších hodin. Obec může lépe načasovat provoz technologií. Domácnost s fotovoltaikou, baterií a chytrým řízením může omezit nákup v drahých špičkách.

Tady začíná dávat smysl energetické poradenství. Ne jako prodej další krabice na zeď. Ale jako práce s daty, smlouvami, rezervovanou kapacitou, spotovým trhem a budoucí flexibilitou. Přehled o denním trhu najdete například přes OTE nebo přes stránku SmartEnergyShare ke spotové ceně elektřiny.

Právě volatilita cen je důvod, proč se z obnovitelných zdrojů stává technologické téma. Fotovoltaika bez řízení vyrobí elektřinu. Fotovoltaika s baterií, predikcí a chytrým obchodováním může vydělávat, šetřit a pomáhat síti.

Sdílení elektřiny mění logiku trhu

Když uhlí ustupuje, nestačí jen postavit nové zdroje. Musí se změnit i způsob, jak elektřina teče mezi výrobci a odběrateli. Český trh se v posledních letech otevřel sdílení elektřiny. To je zásadní změna. Elektřina z fotovoltaiky na střeše firmy, školy nebo bytového domu už nemusí končit jen v místě výroby nebo přetokem do sítě za ne vždy atraktivní cenu.

Sdílení umožňuje posílat vyrobenou elektřinu mezi více odběrnými místy. Typicky mezi domácnostmi, firmami, obecními budovami nebo členy energetického společenství. Pro výrobce je to cesta k lepšímu využití vlastní výroby. Pro odběratele šance získat elektřinu za předvídatelnějších podmínek. Pro síť výzva, ale také příležitost.

Podrobněji je princip popsaný na stránce sdílení elektřiny. Pro domácnosti dává smysl začít u modelů, které vysvětluje SmartEnergyShare pro domácnosti. Firmy zase řeší hlavně profil spotřeby, smluvní nastavení a návratnost, proto je relevantní část pro firmy.

A proč to souvisí s uhlím? Protože každá kilowatthodina lokálně vyrobené a dobře spotřebované elektřiny snižuje potřebu drahých špičkových fosilních zdrojů. Ne vždy přímo. Ne vždy okamžitě. Ale systémově ano. Uhlí nevytlačí jedna střecha. Vytlačí ho milion dobře řízených rozhodnutí.

Bez baterií a flexibility bude přechod dražší

Solární boom má jednu nepříjemnou vlastnost. Vyrábí hodně ve stejnou dobu. Typicky kolem poledne, když svítí. Pokud spotřeba nestíhá, cena padá. Večer se situace otočí. Slunce zmizí, spotřeba roste a systém potřebuje dražší zdroje. Často plyn. Někde ještě uhlí.

Proto se další fáze energetiky nebude točit jen kolem panelů. Hlavní slova budou bateriová úložiště, flexibilita, agregace a služby výkonové rovnováhy. Baterie umí nakoupit nebo uložit elektřinu v levných hodinách a dodat ji ve chvíli, kdy je jí málo. Flexibilní spotřeba umí podobný efekt vytvořit bez velké baterie. Stačí řídit technologie, chlazení, ohřev, nabíjení elektromobilů nebo průmyslové procesy.

Evropské analýzy už naznačují, že baterie mohou snižovat tlak na plynové elektrárny v drahých večerních hodinách. V Česku to bude stejné. Jen s tradičním zpožděním a větším papírováním, aby se nikdo nenudil.

Pro větší výrobce, průmysl a provozovatele úložišť je důležitá stránka SmartEnergyShare o obchodování flexibility. Technicky pokročilejší hráči budou řešit také služby výkonové rovnováhy. O bateriích a ukládání energie píše také BESS Global Blog, komunitní energetiku pak průběžně rozebírá Sdílení energie.

Tohle je bod, kde se z energetiky stává software. Nestačí zdroj vlastnit. Je potřeba vědět, kdy vyrábí, kdy spotřebovává, kdy prodává, kdy ukládá a kdy má radši nedělat nic. Někdy je totiž nejvýdělečnější kilowatthodina ta, kterou v danou hodinu vůbec neodeberete.

Co z toho mají firmy, obce a domácnosti

Pro domácnost je hlavní otázka jednoduchá: vyplatí se mi fotovoltaika, baterie nebo sdílení elektřiny? Odpověď není univerzální. Záleží na spotřebě, střeše, distribuční sazbě, tarifu, možnosti řízení ohřevu vody, nabíjení auta a ochotě sledovat trh. Rodina s nízkou denní spotřebou a bez baterie bude mít jinou ekonomiku než dům s tepelným čerpadlem a elektromobilem.

Firma řeší tvrdší matematiku. Rezervovaná kapacita, čtvrthodinová maxima, profil výroby, vícesměnný provoz, strojní chlazení, ESG reporting a smlouvy s dodavatelem. Tam už dává energetické poradenství rychle smysl. Špatně navržená fotovoltaika může vyrábět v hodinách, kdy firma elektřinu nepotřebuje. Dobře navržený systém propojí FVE, baterii, řízení spotřeby a obchodní strategii.

Obce mají ještě jinou motivaci. Školy, úřady, sportovní haly, čistírny odpadních vod a veřejné osvětlení mají různý odběrový profil. Když se správně propojí, může lokální výroba pokrýt větší část spotřeby. Ne celou. Ale dost na to, aby rozpočet poznal rozdíl. Pro samosprávy je relevantní přehled pro obce a města.

Praktický začátek nemusí být dramatický. Nejprve změřit spotřebu. Pak vyhodnotit smlouvu. Potom spočítat výrobu a překryv. Až nakonec vybírat technologii. Kdo to vezme opačně, často skončí s krásnou baterií, která řeší problém, který nikdy pořádně nespočítal.

Pro orientaci v možnostech může pomoci řešení SmartEnergyShare nebo specializované [energetické poradenství](https://smartenergyshare.com/energeticke-poradenstvi?utm_source=sdilenielektriny&utm_medium=referral&utm_campaign=satellite-marketing).

Česká uhelná budoucnost bude kratší, než si myslíme

Česko se může tvářit, že má na odchod od uhlí dost času. Jenže trh má nepříjemný zvyk ignorovat politické uklidňování. Pokud budou emisní povolenky drahé, obnovitelné zdroje dál porostou a staré uhelné bloky budou vyžadovat investice, ekonomika uhlí se bude lámat rychle. Ne v roce, kdy to bude hezky napsané ve strategii. V roce, kdy provozovatelům přestanou vycházet tabulky.

To neznamená, že uhlí zítra zmizí. Česká soustava potřebuje řiditelné zdroje, teplárenství potřebuje náhrady a průmysl potřebuje stabilitu. Ale také to neznamená, že má smysl čekat. Každý rok odkladu prodražuje přechod. Sítě, akumulace, flexibilita a digitalizace se nestaví lusknutím prstu.

Evropa už ukázala směr. Uhlí v EU spadlo na 9,2 %. Vítr a slunce překonaly fosilní zdroje. Solární výroba láme rekordy. Česko má pořád vyšší podíl uhlí, ale zároveň má obrovský prostor pro chytrou lokální energetiku.

Kontroverzní předpověď? Do konce dekády se v Česku nebude hlavní debata vést o tom, jestli uhlí skončí. Bude se řešit, kdo se připravil včas a kdo bude kupovat drahou elektřinu ve špičkách, protože pět let vysvětloval, proč to nejde.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: ElectricShare.cz Eurostat: Uhlí mizí z evropské energetiky, v Česku ale dá... Vice o páteční kolaps