Nizozemsko postupuje v přípravách výstavby jaderných elektráren. Stát dále posiluje svou roli

Nizozemsko dá odhadem 30 miliard eur do jádra. Stát si energii kupuje zpět — a to je signál pro každého v Česku

Nizozemsko má dnes jedinou jadernou elektrárnu Borssele o výkonu 482 MW. Přesto chce do roku 2035 postavit dvě nová jádra, zaplatit je z veřejných peněz a sama vláda se stát jejich vlastníkem. Cena elektřiny na burze přitom dnes osciluje kolem 115 eur za MWh. Spojení těchto čísel není náhodné. Nizozemci nejsou sentimentální. Když se vracejí k jádru a berou si je pod státní kontrolu, dělají to z pragmatického důvodu: soukromý kapitál jadernou výstavbu v Evropě prostě neutáhne.

Nizozemsko se vrací k jádru. Co se vlastně děje?

V prosinci 2021 nová nizozemská koaliční vláda zařadila jadernou energii do středu své klimatické politiky. Do té doby platilo, že země odstaví svou poslední jadernou elektrárnu v roce 2033 a nahradí ji obnovitelnými zdroji a plynem. Ten plán nevydržel ani dva roky. Vláda nejprve začala uvažovat o prodloužení provozu stávajícího reaktoru v Borssele, poté oznámila výstavbu dvou nových bloků na stejném místě.

Podle předběžných plánů mají oba nové reaktory generace III+ dosahovat výkonu 1 000 až 1 650 MWe. To je zhruba dvou- až čtyřnásobek současného bloku. Dokončeny by měly být kolem roku 2035 a v roce 2035 pokrýt 9 až 13 procent nizozemské výroby elektřiny. To není malé číslo v zemi, kde už dnes větrné parky na moři tvoří významnou část mixu.

Lokalita Borssele byla vybrána z pragmatických důvodů. Už tam stojí provozní elektrárna, existuje infrastruktura pro připojení k síti, přístav, zázemí pro zaměstnance a také úložiště radioaktivního odpadu provozované společností COVRA. Jako alternativní lokalita se připravuje Rotterdam-Maasvlakte, ale Borssele má zřejmě navrch. Vláda spustila technické studie proveditelnosti u tří potenciálních dodavatelů: korejské KHNP, amerického Westinghousereaktor AP1000 a francouzského EDF.

V dubnu 2024 podepsal nizozemský stát s Westinghousem smlouvu na technickou studii proveditelnosti pro dva reaktory AP1000. KHNP dostala podobný úkol už v prosinci 2023. EDF mělo následovat. Výběr technologie má padnout až poté, co budou hotové bezpečnostní, environmentální a ekonomické posudky. Nizozemci se tedy neženou bezhlavě do výstavby. Celý proces je pomalý, drahý a politicky citlivý.

Proč stát bere projekt do vlastních rukou?

Tady je klíčová otázka. Proč si vláda neříká: postavte nám to, firmy, a my vám koupíme elektřinu? Odpověď je jednoduchá. Nikdo by to nepostavil. Jaderná výstavba v Evropě zažila poslední dvě desetiletí těžké časy. Elektrárna Olkiluoto 3 ve Finsku se zpožděla o více než deset let a prodražila několikanásobně. Flamanville 3 ve Francii je další kapitolou stejného žánru. Vogtle ve Spojených státech sice dokončila dva bloky AP1000, ale také s obrovským překročením rozpočtu.

Soukromý investor by podobné riziko neunesl. Riziko zpoždění, riziko změny regulace, riziko soudních sporů s ekology a sousedními obcemi, riziko dlouhé návratnosti. Jaderná elektrárna stojí desítky miliard eur a začne vydělávat až po patnácti letech výstavby. Žádný finanční trh takové riziko neocení pozitivně.

Proto se nizozemský stát rozhodl stát vlastníkem. Vláda vyčlenila na přípravu projektu do roku 2025 přibližně 500 milionů eur. Celkové investiční náklady na dva bloky se odhadují mezi 20 až 30 miliardami eur, přičemž realističtější odhady se pohybují spíše v horní polovině tohoto rozmezí. Stát také bude garantovat výkupní cenu elektřiny nebo ji jinak regulovat, aby se investorovi, i když jím je sám stát, vrátily peníze.

Tento model není nizozemský vynález. Podobně funguje britský projekt Hinkley Point C, kde stát garantuje cenu 92,50 liber za MWh indexovanou inflací. U Sizewell C si britská vláda rovnou bere 44,9procentní podíl. Polsko vybralo pro svou první jadernou elektrárnu v Lubiatovu-Kopalinu reaktory AP1000 a rovněž počítá se státní účastí. Stát se prostě vrací jako hlavní hráč v energetice, protože trh selhal v tom, co potřebuje: dlouhodobé, kapitálově náročné, nízkouhlíkové zdroje.

Co to znamená pro ceny elektřiny v Evropě?

Jaderná elektrárna má jednu velkou ekonomickou výhodu: její marginální náklady na výrobu elektřiny jsou nízké. Jakmile je postavena, palivo tvoří jen zlomek ceny. V praxi to znamená, že jádro dokáže na energetické burze nabízet elektřinu levněji než plynová elektrárna. A protože cenu na burze určuje nejdražší zdroj potřebný k pokrytí poptávky, jádro ji tlumí dolů.

Jenže to je jen polovina pravdy. Nová jádra jsou extrémně drahá na pořízení. Bez státních záruk by jejich elektřina musela být prodávána za cenu, kterou by trh nepřijal. Podle některých odhadů by se mohla pohybovat nad 100 eur za MWh, aby se vrátila investice. To není málo. Aktuální cena elektřiny na burze v České republice pro dodávku v roce 2027 činí podle oEnergetice.cz 115,37 eura za MWh, tedy zhruba 2 790 Kč/MWh. Pro rok 2028 trh očekává pokles na 95,15 eura za MWh. Srovnání s rekordními cenami z roku 2022, kdy ceny překračovaly 300 eur za MWh, ukazuje, že dnešní trh je relativně klidný.

Nizozemská jádra by do evropského mixu přidala stabilní baseloadový zdroj. To by mohlo v dlouhém období ceny mírně snižovat, zejména v době, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce. Na druhou stranu, pokud by stát garantoval výkupní ceny výrazně nad tržní úrovní, mohlo by to ceny spíše držet nahoře. Záleží na detailu modelu, který zatím není známý.

Propojený evropský trh znamená, že cena elektřiny v Nizozemsku ovlivní cenu v Německu, Belgii a nepřímo i v Česku. Nizozemsko je navíc významným obchodním uzlem pro plyn a elektřinu. To, co se děje v Borssele, proto není lokální záležitost. Kdo sleduje ceny elektřiny na burzi, například na stránce SmartEnergyShare s aktuální spotovou cenou, vidí, jak rychle se trh dokáže přeladit.

Česká paralela: stát jako hráč, nikoli jen rozhodčí

Česká republika prochází podobným procesem. Výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech vyhrála jihokorejská společnost KHNP s reaktorem APR1000. Stát se rozhodl podpořit výstavbu formou garancí a regulace, aby se projekt vůbec mohl realizovat. I u nás platí, že bez státní účasti by nový blok nevznikl.

Nizozemský model je v tomto ohledu ještě o krok dále. Tam stát nebude jen garantovat cenu, ale stane se přímo vlastníkem elektrárny. To znamená, že zisky i ztráty ponesou daňoví poplatníci. Pokud se projekt podaří a ceny elektřiny zůstanou stabilní, stát může vydělat. Pokud se projekt prodraží, dopadne to na rozpočet. Podobně jako v Česku bude klíčová role Energetického regulačního úřadu, který dohlíží na regulované ceny a podmínky připojení. Relevantní informace najdete například na webu ERÚ.

Pro české firmy je důležité, že evropský trend je jasný. Státy se vracejí k aktivní roli v energetice. Čistě tržní model, kdy si každý koupí elektřinu od dodavatele podle aktuální ceny, nestačí pro investice, které rozhodují o energetické bezpečnosti na příští desetiletí. Český průmysl přitom potřebuje stabilní ceny elektřiny, aby mohl konkurovat v Evropě i ve světě.

OZE a flexibilita: konkurent, nebo spojenec jádra?

Není třeba jádro proti stavět proti obnovitelným zdrojům. Solární a větrné elektrárny jsou dnes na nové instalace levnější než jádro. Problém je v jejich proměnlivosti. Slunce nesvítí v noci, vítr nefouká na povel. Elektřinu tedy vyrábějí tehdy, když to počasí dovolí, nikoli tehdy, když ji spotřebitel potřebuje.

Tady vstupuje flexibilita. Bateriová úložiště, virtuální elektrárny, řízení spotřeby, sdílení elektřiny v rámci komunitních projektů. To všechno jsou nástroje, které dokáží proměnlivou výrobu ze slunce a větru vyrovnat. Nizozemsko na ně sází současně s jádrem. Jádro pokryje stabilní část spotřeby, obnovitelné zdroje pokryjí denní výkyvy a flexibilita je propojí.

Pro české domácnosti a firmy to má praktický dopad. Kdo má fotovoltaiku, může uvažovat o sdílení elektřiny nebo připojení k virtuální elektrárně. Na stránce pro sdílení elektřiny najdete, jak tento model funguje v praxi. Firmy mohou optimalizovat spotřebu podle hodinových cen. SmartEnergyShare pro firmy nabízí nástroje, jak na to.

Jádro samo o sobě flexibilitu nenabízí. Reaktor se nedá rychle zapínat a vypínat podle ceny na burze. Proto bude v budoucím energetickém mixu hrát roli stabilního zdroje, nikoli flexibilního zdroje. Flexibilitu budou muset zajistit jiné technologie. Více o bateriových úložištích najdete na BESS Global Blogu a o virtuálních elektrárnách na smartenergyshare.cz.

Co z toho plyne pro vaši fakturu?

Nizozemský příběh není o návratu ke staré energetice. Je o tom, že stát si uvědomil, že trh sám nezajistí energetickou bezpečnost a dekarbonizaci současně. Jaderná energetika je nákladná, pomalá a politicky kontroverzní. Zároveň ale nabízí stabilní, nízkouhlíkovou výrobu, kterou Evropa potřebuje.

Pro běžného spotřebitele a firmu v Česku to znamená dvě věci. Zaprvé, cena elektřiny bude i nadále citlivá na politická rozhodnutí v celé Evropě. Zadruhé, kdo se sám nepřipraví na proměnlivost trhu, zaplatí víc. Pasivní odběratelé budou platit průměrnou cenu. Aktivní odběratelé, kteří sledují burzu, optimalizují spotřebu a využívají flexibilitu, mohou platit méně.

Proto má smysl nechat si udělat energetický audit. Energetické poradenství SmartEnergyShare ukazuje, kde se dá ušetřit, a to i bez vlastní fotovoltaiky. Zároveň je dobré sledovat vývoj cen, například pomocí řešení SmartEnergyShare, a reagovat dřív, než cena zase vystřelí nahoru.

Kontroverzní predikce na závěr: do roku 2035 se Evropa rozdělí na dva tábory. Země s novým jádrem a země s masivními bateriemi a virtuálními elektrárnami. Obě cesty budou stát desítky miliard eur. Žádná nebude levná. Ale ti, kdo si včas vyberou svou strategii a začnou ji realizovat, ušetří. Ti, kdo budou čekat, až se trh srovná sám, zaplatí nejvíc.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Share-Electric.cz Horko a bezvětří vystřelilo ceny elektřiny. Česko zažilo ... Vice o počasí a ceny