Havlíček: Evropa vstupuje do další energetické krize, musí přijmout opatření

Peníze na elektrárnu můžete mít. Pozemek také. Jenže stroj, který má vyrábět elektřinu, dostanete za několik let. Evropská energetika řeší nepříjemný souběh problémů: dražší paliva, přestavbu vytápění a nedostatek výrobních kapacit pro zařízení, která mají pomoci udržet dodávky.

Karel Havlíček mluví o další energetické krizi. Německé komunální podniky pochybují o splnitelnosti čistého vytápění do roku 2045. Výrobci plynových turbín rozšiřují závody. Tyto zprávy spojuje jediná otázka: dokáže Evropa postavit potřebnou infrastrukturu dřív, než se její slabiny znovu propíšou do účtů?

Havlíčkovo varování: burza zdražuje dřív než vaše faktura

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vystoupil 18. září 2026 na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické s varováním před další fází energetické krize. Největší dopady očekává ve střední Evropě. Prosazovat chce zásahy do emisních povolenek a hledá pro ně evropské spojence.

Podle zprávy ČTK překročil říjnový kontrakt na plyn v nizozemském uzlu TTF začátkem daného týdne 84 eur za megawatthodinu. Později se pohyboval kolem 78 eur. Šlo o více než dvojnásobek úrovně ze začátku roku. Jsou to historické hodnoty konkrétního kontraktu, nikoli dnešní nabídka pro domácnosti. Podrobnosti přináší zpráva o vystoupení Havlíčka.

Právě rozdíl mezi burzou a fakturou vysvětluje zdánlivý klid. Dodavatelé nakupují energii různými způsoby a na různá období. Zákazník s pevnou cenou proto nemusí krátkodobý výkyv pocítit. Zdražení se může objevit až v nabídce navazujícího produktu. Rychlost ani rozsah přenosu nejsou pro všechny stejné.

Vezměme modelovou domácnost se spotřebou plynu 15 MWh ročně. Pokud její smluvní cena samotné komodity vzroste o 400 Kč/MWh, roční náklad stoupne o 6 000 Kč při nezměněné spotřebě. Výpočet nezahrnuje změny dalších položek. Ukazuje však, proč nestačí sledovat výši měsíční zálohy. Podstatná je cena za jednotku a datum konce smlouvy.

Zásah do povolenek nevyřeší celou cenu energie

Havlíček chce omezit dopady emisních povolenek. Jenže účet elektrárny obsahuje více položek. Vedle emisí platí za palivo, provoz, údržbu a financování. Politický zásah do jedné složky může náklady změnit, samotnou závislost na dováženém plynu ale neodstraní.

Dobře to ukazuje jednoduchý technický model. Uvažujme paroplynovou elektrárnu s elektrickou účinností 60 %. Na výrobu jedné megawatthodiny elektřiny potřebuje přibližně 1,67 MWh energie v plynu. Při modelové ceně plynu 80 eur/MWh vychází samotné palivo asi na 133 eur za megawatthodinu elektřiny. Bez povolenek, servisu a dalších nákladů. Účinnost přes 60 % přitom není laboratorní fantazie; takové parametry uvádí u konkrétních paroplynových projektů Siemens Energy.

Pro spotřebitele z toho plyne praktická věc. Zpráva o levnější povolence ještě neznamená stejně velké zlevnění elektřiny. Záleží na dalších nákladech výroby, situaci na trhu i nákupní strategii dodavatele.

Při posuzování vládních opatření proto dává smysl oddělit dvě otázky. Kolik zaplatí odběratel během příští zimy? A co zajistí dostatek dostupné energie za pět let? Dočasná pomoc může řešit první problém. Druhý vyžaduje skutečné investice. Zlevnit účet a postavit elektrárnu jsou dvě různé disciplíny, byť se na tiskové konferenci snadno vejdou do jedné věty.

Německo má termín 2045. Teplárny chtějí hlavně jasná pravidla

Tři čtvrtiny oslovených německých municipálních energetických společností považují klimaticky neutrální vytápění do roku 2045 za nereálné za stávajících podmínek. Průzkumu svazu VKU se účastnilo 225 respondentů. Celkem 51 % označilo termín za nereálný a dalších 24 % za velmi nereálný.

Pozor na význam těchto čísel. Jde o hodnocení podmínek realizace, nikoli o důkaz, že čisté vytápění technicky neexistuje. Právní jistotu označilo za nezbytnou podmínku investic 86 % respondentů. Nejasný právní rámec kritizovalo 61 % podniků. Výsledky shrnuje článek o německém vytápění.

Rozhodování teplárny si lze představit na modelovém městě. Má připojené bytové domy, starší zdroj tepla a několik možných náhrad. Každá varianta potřebuje jiný pozemek, přípojku, financování a provozní režim. Investor musí vědět, podle jakých podmínek bude zařízení fungovat podstatnou část své životnosti.

Když se pravidla mění během přípravy, přepočítává se projekt. Když chybí jistota příjmů, zhoršuje se financování. A když se investice odloží, původní zařízení musí vydržet déle. Rok 2045 zůstává v kalendáři na stejném místě, zatímco čas na stavbu ubývá.

Pro české obce je to užitečné varování. Transformace vytápění potřebuje harmonogram jednotlivých staveb, odpovědné investory a propočet nákladů pro odběratele. Samotný letopočet domácnost nezahřeje.

Plynové turbíny: větší továrny ještě neznamenají rychlou dodávku

Podle odhadu BloombergNEF, který zveřejnil portál oEnergetice.cz, má globální výrobní kapacita plynových turbín vzrůst ze 67 GW v roce 2025 na 102 GW ročně v roce 2030. To představuje nárůst přibližně o 52 %. Jde o schopnost vyrábět zařízení za rok, nikoli o již připojené elektrárny.

Tentýž článek s odkazem na údaje EPRI uvádí prodloužení průměrných čekacích dob u nejvýkonnějších turbín přibližně na pět let, u některých zařízení až na sedm. Konkrétní termín vždy závisí na výrobci, typu stroje a kontraktu. Podrobnosti obsahuje přehled trhu plynových turbín.

Expanzi potvrzují i výrobci. GE Vernova ve výsledcích za druhé čtvrtletí 2026 uvedla plán ročního výrobního tempa 20 GW ve třetím čtvrtletí, 24 GW v roce 2028 a kroky směřující k 30 GW v roce 2030. Viz oficiální výsledková zpráva GE Vernova.

Z těchto údajů vyplývá nepříjemná investiční logika. Kdo chce nový zdroj na začátku příští dekády, musí řešit dostupnost zařízení už během přípravy projektu. Nestačí čekat na hotové povolení a potom začít telefonovat dodavatelům.

Navíc dodaná turbína ještě nevyrábí. Elektrárna potřebuje navazující technologii, připojení a uvedení do provozu. Evropa tedy soutěží o celý řetězec dodávek. Objednávka velkého stroje připomíná rezervaci posledního volného termínu u řemeslníka. Jen záloha má trochu jiný počet nul.

Čisté vytápění začíná výpočtem, nikoli výběrem značky

Tepelná čerpadla mohou spotřebu nakupované energie výrazně snížit. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že oproti účinným plynovým kotlům mohou potřebovat třikrát až pětkrát méně energie. Zároveň upozorňuje, že finanční výsledek závisí na poměru cen elektřiny a plynu. Rozebírá to analýza IEA o vytápění a zateplení.

Spočítejme modelový dům s roční potřebou tepla 18 MWh. Při sezónním topném faktoru čerpadla 3 spotřebuje zařízení přibližně 6 MWh elektřiny. Plynový kotel s uvažovanou účinností 90 % potřebuje na stejné množství tepla 20 MWh plynu.

Při čistě modelových proměnných cenách 5 Kč/kWh elektřiny a 2 Kč/kWh plynu vychází energie pro čerpadlo na 30 000 Kč ročně. U kotle jde o 40 000 Kč. Rozdíl činí 10 000 Kč. Nejde o ceníkovou nabídku ani návratnost celé investice. Chybí pořizovací náklady, servis, stálé platby a případné úpravy domu.

Pokud by sezónní topný faktor dosáhl jen hodnoty 2, čerpadlo spotřebuje 9 MWh elektřiny. Ve stejném modelu zaplatíte 45 000 Kč. Technický parametr tak otočí výsledek.

Před nákupem proto potřebujete znát tepelnou ztrátu, požadovanou teplotu topné vody a očekávaný sezónní výkon zařízení. IEA připomíná také přínos zateplení: sníží potřebu tepla a může umožnit menší čerpadlo. Dobrá nabídka začíná výpočtem domu. Fotkou venkovní jednotky až potom.

Sdílení a řízení spotřeby: úspory se rozhodují během dne

Část obrany před drahou energií lze postavit na lepším využití toho, co už existuje. U fotovoltaiky rozhoduje souběh výroby a spotřeby. Podle pravidel sdílení elektřiny od ERÚ musí být sdílená elektřina spotřebována ve stejném patnáctiminutovém vyhodnocovacím intervalu. Letní přebytek tedy samotným sdílením nepřesunete do prosince.

Představme si modelovou provozovnu, která dokáže přesunout 10 kWh denní spotřeby do vhodnější doby. Při rozdílu skutečných proměnných nákladů 2 Kč/kWh a 250 provozních dnech odpovídá hrubý přínos 5 000 Kč ročně. Od výsledku je třeba odečíst náklady na řízení a případné služby. Rozhodující jsou naměřené údaje, nikoli roční výroba napsaná v nabídce fotovoltaiky.

Možnosti zapojení popisuje SmartEnergyShare na stránce sdílení elektřiny. Pro podniky nabízí samostatné informace o řešení pro firmy. Před uzavřením smlouvy má smysl porovnat cenu sdílené energie, poplatky a skutečně využitelný objem.

Podkladem může být monitorování spotřeby a výroby, které pomáhá sledovat energetické toky a řídit zařízení. U provozů s možností měnit odběr stojí za posouzení také obchodování flexibility. Ekonomika musí respektovat provozní omezení: chladicí zařízení nemůže vypnout jen proto, že algoritmus našel drahou čtvrthodinu.

Další témata komunitní energetiky najdete na blogu SdíleníEnergie.info. Začněte ale vlastními daty. Dva sousední podniky mohou mít podobnou roční spotřebu a úplně jiný potenciál úspor.

Co udělat dřív, než přijde nový ceník

Domácnost může začít posledním vyúčtováním a smlouvou. Zjistěte roční spotřebu, jednotkovou cenu, stálé platby a datum konce sjednaného produktu. Při porovnávání nabídek používejte stejnou spotřebu i stejné zahrnuté položky. Jinak porovnáváte dvě různá čísla, byť obě vypadají lákavě.

Firma by měla přidat průběh odběru. Které zařízení běží mimo pracovní dobu? Co lze posunout bez omezení výroby? Jak velká část solárních přebytků má skutečného odběratele? Obec zase potřebuje propojit plán vytápění budov s jejich opravami. Nový zdroj dimenzovaný před zateplením může být zbytečně velký.

Pokud zvažujete sdílení nebo řízení spotřeby, připravte si data a konkrétní provozní omezení. S nimi lze otevřít jednání například přes smartenergyshare.com. Žádejte výpočet pro svůj případ, včetně všech poplatků a předpokladů.

Moje předpověď je prostá: velké rozdíly v účtech budou vznikat i mezi odběrateli se stejným tarifem. Rozhodne množství spotřebované energie, načasování odběru a kvalita investičních rozhodnutí. Na evropskou dohodu domácnost vliv nemá. Na trvale přetopenou budovu nebo špatně nastavený provoz ano.

Havlíčkovo varování proto berte jako podnět ke kontrole. Vytáhněte faktury, ověřte konec smlouvy a nechte spočítat konkrétní opatření. Čekací listinu na turbíny nezkrátíte. Vlastní zbytečnou spotřebu můžete.

Zdroje

• oEnergetice.cz a ČTK: Havlíček varuje před další energetickou krizí — Zpráva z 18. září 2026 zachycuje ministrovo vystoupení a tehdejší hodnoty říjnového kontraktu na plyn. Slouží jako podklad k politickému kontextu a popisu cenového pohybu, nikoli jako aktuální ceník dodavatelů.
• oEnergetice.cz: Německo chce čisté vytápění do roku 2045 — Článek shrnuje průzkum svazu VKU mezi 225 respondenty. Uvedená procenta vyjadřují názory oslovených podniků na proveditelnost cíle a investiční podmínky, nikoli podíl německých domácností.
• oEnergetice.cz: Fronta na plynové turbíny se prodlužuje — Podklad pro globální výhled výrobních kapacit připisovaný BloombergNEF a údaje o dodacích lhůtách připisované EPRI. Výhled výroby nelze zaměňovat s objemem dokončených elektráren.
• ERÚ: Sdílení elektřiny a energetická společenství — Oficiální vysvětlení principu sdílení, časového souběhu výroby a spotřeby a základního organizačního rámce. Pomáhá odlišit sdílení od fyzického ukládání energie.
• IEA: Tepelná čerpadla v domech s horším zateplením — Analýza energetických úspor, vlivu zateplení a poměru cen paliv. Peněžní příklady v článku jsou vlastní modelové výpočty s výslovně uvedenými předpoklady.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.cz Havlíček: Vstupujeme do další fáze energetické krize, Čes... Vice o otázky a