Energetická krize se vrací, situace s plynem je tristní. Co čeká Evropu a nás?

Plynové sklady se vyprazdňují, Kuba žije ve tmě a český vítr stojí. Druhá vlna energetické krize už startovala

„Žijeme jako zvířata,“ postěžovala si obyvatelka Havany reportérům po čtvrtém výpadku elektřiny za tři dny. Na Kubě se blackouty už dlouho neměří v hodinách, ale ve dnech. Zároveň Evropa právě vykazuje nejnižší stav plynových skladů od roku 2022 a česká větrná energetika slaví rekord v ničem nedělání. Sedmdesát procent nejisté sítě a nula nových turbín — to není číslo z hororu, to je současný stav. Otázka nezná, jestli krize přijde. Otázka zná, kdy a hlavně kdo za ni zaplatí. Spoiler: vy, z účtu za energie.

Sklady plynu: čísla, která by vás měla zamrzet

Evropské podzemní zásobníky plynu se na podzim naplňovaly pomaleji než kdy dřív. Zatímco v říjnu 2023 a 2024 hlásila Evropa skoro osmdesátiprocentní naplněnost, loni se pohybovala kolem šedesáti procent. Důvod? Kombinace tří faktorů. Rusko v lednu 2025 zastavilo tranzit přes Ukrajinu, takže zmizel levný plyn z potrubí. LNG z USA a Kataru míří čím dál víc do Asie, kde za něj Platí lépe. A ceny na holandském burzovním bodě TTF se drží kolem 35 až 40 eur za megawatthodinu, tedy zhruba o polovinu výš než před dvěma lety.

Brusel na to reagoval typicky evropsky: cíl devadesátiprocentní naplněnosti skladů do listopadu změkčil. Formálně kvůli vysokým cenám. Prakticky proto, že ho stejně nikdo nedodrží. České zásobníky pojme zhruba 3 terawatthodiny, což pokryje asi třetinu roční spotřeby. To zní sluníčkově, dokud si neuvědomíte, že zima trvá pět měsíců a průmysl plyn dohraje dřív, než stihnete dojít první mulč. Situace pravidelně monitoruje Energy Regulatory Office, ale regulátor dokáže hlásit, ne vyrobit kubický metr.

Kuba: když se zhroutí síť, zhroutí se i lidé

Kubánská energetika je učebnicová ukázka toho, co se stane, když deset let odkládáte investice. Staré sovětské elektrárny padají jako domino, paliva je málo a hurikán Melissa na konci roku 2025 dobil rozvodnou síť k nepoznání. Výsledek? Blackouty trvající deset až čtrnáct hodin denně, občas i celé dny. Chladničky hynou, děti nedělají domácí úkoly po setmění a nemocnice jedou na generátorech, dokud jim benzín nedojde.

Zajímavá — a málo diskutovaná — je domácí stránka věci. Lékaři na Kubě hlásí nárůst úzkostí, poruch spánku a deprese přímo spojených s výpadky proudu. Když nemůžete spočítat, kdy bude světlo, přestáváte plánovat cokoli. Psychologové tomu říkají chronický stres z nejistoty. Zní to exoticky? Nedělejte si iluze. Evropské sítě jsou propojené a mají rezervy, ale investiční hlad po modernizaci rozvodů je tu stejný. ČEPS loni upozornil, že při extrémních situacích bude potřeba víc výkonových rezerv. Kuba je extrémní případ, ale fyzika funguje stejně na ostrově i na kontinentu: síť, do které se deset let nevkládá, se jednou chová jako starý automobil. Přesně v den, kdy ho nejvíc potřebujete.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Český vítr: 350 megawattů a ticho po pěšinkách

Česko má nainstalováno zhruba 350 megawattů větrné energie. Vyrábí tak kolem jednoho procenta naší spotřeby elektřiny. Pro srovnání: Německo má přes 70 gigawattů, Polsko kolem 10 gigawattů na souši a rozjíždí ještě offshore elektrárny v Baltském moři. My? Od roku 2019 nepřibyla žádná významnější větrná farma. Jediná věc, která v českém větru roste, je počet konferencí o tom, proč neroste.

Přitom státní energetická koncepce slibuje do roku 2030 zhruba 4 gigawatty větru. Aby se to stihlo, musela by se průměrná roční přídělka zvýšit z nuly na 600 megawattů. To je jako chtít po někom, kdo nikdy neběhal, aby zítra zaběhl maraton. Jako čtvrtý nejhůře větrný stát v EU se sice nemůžeme rovnat Dánsku, ale i u nás je vítr na vrcholcích Českomoravské vysočiny a v oblastech kolem Hané reálně využitelný. Moderní turbíny navíc zvládnou i nižší rychlosti větru než modely před patnácti lety. Technologie tu je. Peníze tu jsou. Chybí něco jiného.

Dvě oblasti, kde jsme zaostali nejvíc

První velký problém se jmenuje povolování. Výstavba jedné větrné turbíny v Česku zabere sedm až deset let. Krajský úřad, ochránci přírody, posouzení vlivů na životní prostředí, nejrůznější námitky sousedů, soudní přezkumy. Německo po energetické krizi v roce 2022 zjednodušilo své zákony tak, že v prioritních zónách schvalují turbíny rychlostí dopisu. V Česku se novela stavebního zákona větru věnovala tak dlouho, že mezitím vystřídala dvě ministerská křesla.

Druhý problém je napojení na síť. Žadatelé o přípojky pro větrné parky dostávají od distribučních společností buď termíny v desetiletých horizontech, nebo rovnou odmítnutí pro nedostatečnou kapacitu. Sítě nejsou na místa s dobrým větrem stavěné a jejich posílení trvá roky. K tomu se přidává ekonomická odrhovačka: bez dlouhodobé smlouvy na výkup elektřiny (tzv. PPA) se projektuje špatně, protože nikdo netuší, za kolik elektřinu za deset let prodá. Výsledkem je klasická slepá ulička — nikdo neinvestuje, dokud nebude jistota, a jistota nebude, dokud nikdo neinvestuje.

Co to znamená pro vaši peněženku

Pojďme k tomu, co vás zajímá nejdřív: peníze. Průměrný český dům s plynovým kotlem zaplatí za elektřinu a plyn dohromady klidně 40 až 50 tisíc korun ročně. Energetický regulátor pro letošek schválil mírné zvýšení regulovaných složek, ale to je jen mračno na obzoru. Pokud zima vydá krutou a asijská poptávka po LNG zvedne evropské ceny nad 50 eur za megawatthodinu, dodavatelé přehodnotí ceníky rychleji, než stačí říct „roční vyrovnaní“.

Dobrá zpráva? Ne všechno je mimo vaši kontrolu. Kdo má fotovoltaiku, baterii nebo alespoň chytrý elektroměr, může na kolísání cen vydělávat místo toho, aby mu kolísalo v hlavě. Na stránce sdílení elektřiny se dozvíte, jak prodávat přebytek sousedům místo prodeje do sítě za zbytkové ceny. Aktuální denní spotové ceny pak ukazují, že rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší hodinou dne běžně přesáhne dvojnásobek. Kdo perWhen v noci a odběrá v poledne, platí za to přepočítané tisíce korun ročně.

Co můžete dělat už dnes

První krok je plošný: přejít ze statické sazby na dynamickou a sledovat ceny. Zní to jako deset kroků navíc, aplikace to zařídí za vás. Druhý krok je pořízení domácího měření — platforma jako Smart Energy Share propojuje fotovoltaiky, baterie a chytré spotřebiče tak, aby spotřebovávaly, když je proud levný, a šetřily, když je drahý.

Třetí krok pro odvážnější: stát se aktivním hráčem. Bateriové úložiště dokáže nabízet služby výkonostní rovnováhy — systém za to platí a majitel tak získá třetí zdroj příjmu kromě úspor a prodeje elektřiny. Více o principu najdete na stránce obchodování s flexibilitou a konkrétní parametry popisuje služby výkonostní rovnováhy. Pro firmy a obce platí ještě jednodušší pravidlo — komunitní energie je od novelizace legislativy legální a čeká na svědomité lidí. Jak přesně funguje, rozebírá Electric-Share.cz a praktické kalkulace návratnosti baterie najdete na ShareElectric.cz.

Předpověď: zima jako stress test

Doporučuji si představit letošní zimu jako zkoušku, kterou nikdo moc nekombinoval. Scénář „všechno dopadne dobře“ vypadá takhle: mírná zima, Asie poptává méně, sklady se na jaře stihnou naplnit, ceny se udrží kolem 30 eur za megawatthodinu a účty narostou o pár procent. Scénář „mohl bych si přát, abyste neseděli u topení“ zní jinak: třítýdenní mrazy, Asie kupuje LNG za jakoukoliv cenu, TTF stoupne nad 50 eur a české dodavatele to dorazí ve chvíli, kdy bude pozdě cokoli měnit.

A teď kontroverzní předpověď na závěr: Do roku 2030 nepřibude v Česku ani půl gigawattu větrné energie. Povolování se reformuje tempem úředního pera a přípojky nebudou nikdy levné. Zatímco Německo a Polsko stavitelský aparát nastartovaly, my budeme i nadále dovážet elektřinu a mořit se diskusemi. Proto se na to vyplatí hledět pragmatičtí — stát problémy vyřeší někdy, ale váš dům potřebuje řešení už zítra. Začněte měřením, pak úložištěm a sdílením. Kdo čeká na regulátora, čeká na Kubě na příští blackout.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: BESS Global Horko a bezvětří vystřelilo ceny elektřiny. Česko zažilo ... Vice o cena plynu