„Chladný, teroristický kalkul.“ Rusko má plán, jak zničit ukrajinskou energetiku

Elektrárna může stát, mít palivo a přesto nedodat městu ani kilowatthodinu. Stačí, aby přestalo fungovat její spojení se sítí. Právě tahle závislost pomáhá vysvětlit, proč ruské útoky na ukrajinskou energetiku nekončí u elektrárenských komínů. Zasahují také rozvodny a infrastrukturu, bez které nefunguje voda ani vytápění.

Pro české obce a firmy z toho plyne nepříjemná otázka: víte, co by ve vašem areálu skutečně zůstalo v provozu po výpadku proudu? Seznam nakoupených technologií ještě není odpověď.

Rusko chce Ukrajinu připravit o proud. Samotné elektrárny nejsou celý příběh

„Chladný, teroristický kalkul.“ Tak ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal popsal údajné ruské dokumenty o připravovaných zimních útocích. Podle jeho vyjádření, které 25. září 2026 zveřejnila agentura Interfax-Ukrajina, materiály získaly ukrajinské bezpečnostní služby. Měly obsahovat propočty útoků na výrobu elektřiny, přeshraniční propojení, zásobování teplem i vodou. Jde o tvrzení ukrajinské strany, nikoli o veřejně ověřený vojenský rozkaz. Vyjádření Šmyhala.

Server LB.ua následně s odvoláním na deník The New York Times popsal údajný plán ve třech krocích: narušení dovozu elektřiny, vyřazování vodních elektráren a vynucené odstavení jaderných zdrojů prostřednictvím poškození jejich připojení k síti. Současně uvedl zásadní výhradu: americký deník nedokázal pravost dokumentu nezávisle ověřit. Není tedy doloženo, že Rusko přesně takový scénář uskuteční nebo že by uspěl. Zpráva o údajném plánu.

Technický problém je ale skutečný. Elektrizační soustava funguje jako propojený celek. Výroba, přenos a distribuce se navzájem potřebují. Dostatek instalovaného výkonu proto automaticky neznamená dostupnou elektřinu pro konkrétní město.

Právě tady musí veřejná debata rozlišovat dvě věci. Obsah zachyceného dokumentu zůstává zpravodajským tvrzením. Opakované ničení energetické infrastruktury a jeho dopady jsou naproti tomu doložené odbornými zprávami.

Devět gigawattů pryč. Čísla potřebují datum i správné jednotky

Mezinárodní energetická agentura, známá pod zkratkou IEA, uvádí, že mezi březnem a květnem 2024 Ukrajina přišla o dalších přibližně 9 GW výrobního výkonu. Zasažené byly zejména tepelné a vodní elektrárny. Předchozí škody, okupace a ničení už přitom soustavu výrazně oslabily. Bilance IEA z roku 2024.

Pozor na jednotky. Gigawatt vyjadřuje výkon. Gigawatthodina množství energie dodané za určitou dobu. Zdroj s výkonem jednoho gigawattu vyrobí při nepřetržitém plném provozu za hodinu jednu gigawatthodinu. Ztráta výkonu tedy říká, jak velká část výrobní schopnosti chybí, nikoli kolik elektřiny už země nespotřebovala.

Situace se navíc mění s opravami i dalšími útoky. Zpráva IEA Elektřina 2026 popisuje během lednové krize roku 2026 zimní špičku poptávky kolem 18 GW, zatímco dostupný domácí výrobní výkon klesl přibližně na 11,1 GW. Rozdíl činí 6,9 GW před zohledněním dovozu a dalších bilančních opatření. Není to údaj o stavu k říjnu 2026. Zpráva IEA o elektřině.

Pro provozovatele sítě znamená takový nepoměr nutnost přizpůsobovat odběr dostupným dodávkám. Pro domácnost má obyčejnější podobu: rozpis hodin, kdy lze vyprat, nabít telefon nebo spustit čerpadlo. Tabulka výkonových bilancí se velmi rychle mění v organizaci každodenního života.

Když zhasne proud, může zmizet také teplo a voda

Zimní výpadek není jen delší večer při svíčkách. Budovy závisejí na elektrických čerpadlech, regulaci, ventilaci a komunikačních systémech. I vytápění, které spaluje plyn nebo využívá dálkové teplo, může potřebovat elektřinu k tomu, aby teplo skutečně dostalo do místností.

IEA už v analýze před zimou 2024/2025 upozorňovala na zranitelnost ukrajinských měst s vysokým podílem vícepodlažních domů. Elektřina v nich pohání výtahy i vodní čerpadla. Tehdejší zpráva také uváděla, že na soustavu dálkového vytápění bylo napojeno 98 procent obyvatel Kyjeva. Tento údaj popisuje konkrétní historické podmínky, nikoli nově ověřený stav města. Analýza zimních rizik IEA.

Dopady se mohou řetězit. Bez čerpání se zhoršuje zásobování vodou. Bez provozuschopného vytápění budova postupně chladne. Výpadek telekomunikací komplikuje přivolání pomoci i koordinaci oprav. Jednotlivé služby proto nelze při přípravě záloh posuzovat odděleně.

Česká obec by z této zkušenosti měla převzít konkrétní úkol: prověřit závislosti mezi vodárnou, kotelnou, obecními budovami a místem pro nouzovou pomoc obyvatelům. Nestačí zjistit, že každá organizace má nějaký krizový plán. Musí na sebe navazovat.

Pokud má například nouzové centrum vlastní zdroj, ale vodu dostává z nezálohované čerpací stanice, jeho soběstačnost má dost výraznou trhlinu. A žádná mobilní aplikace ji nezalepí.

Obrana má více vrstev. Beton, náhradní díly i menší zdroje

Ukrajinská zkušenost ukazuje význam kombinace fyzické ochrany, oprav a rozptýlené výroby. Žádná jednotlivá technologie nepokryje všechny příčiny výpadků. Ochranná konstrukce nevyrobí elektřinu. Nový generátor zase nevyřeší poškozené vedení, které ho spojuje s odběratelem.

IEA v odborné zprávě o decentralizované ukrajinské energetice doporučuje rozvoj distribuovaných zdrojů společně s akumulací, energetickou účinností a posilováním soustavy. Smyslem je snížit závislost na omezeném počtu velkých zařízení a urychlit obnovu dodávek. Neznamená to automaticky opustit velké elektrárny. Doporučení IEA k decentralizaci.

Konkrétní příklad přinesl rok 2025. Podle IEA společnost DTEK v září uvedla do provozu soubor šesti bateriových zařízení o celkovém výkonu 200 MW a kapacitě 400 MWh. Poměr těchto hodnot odpovídá přibližně dvěma hodinám vybíjení při jmenovitém výkonu, pokud zjednodušíme provozní omezení a ztráty. Předzimní hodnocení IEA z roku 2025.

To je užitečné pro vyrovnávání soustavy a překlenování omezených časových úseků. Dvoudenní nedostatek výroby tím ale nezmizí.

Při návrhu obecního projektu proto dává smysl spojit místní výrobu, úspory, zálohování a provozní odpovědnost. Jako komerční rozcestník mohou posloužit řešení SmartEnergyShare pro obce a města. Rozhodující otázka pro zadání zakázky zní: které služby mají fungovat, jak dlouho a za jakých podmínek?

Baterie na deset hodin? Nejdřív vytáhněte kalkulačku

Uvažujme modelové komunitní centrum. V nouzovém režimu potřebuje v průměru 10 kW pro osvětlení, komunikaci, chlazení vybraných zásob a další nezbytné spotřebiče. Má baterii se jmenovitou kapacitou 100 kWh.

Pro tento příklad předpokládejme, že lze využít 90 procent kapacity a účinnost následné přeměny a dodávky je 90 procent. Pro spotřebiče zbývá:

100 kWh × 0,90 × 0,90 = 81 kWh.

Při stálém odběru 10 kW vychází teoretická výdrž na 8,1 hodiny. Pokud odběr vzroste na 20 kW, klesne přibližně na čtyři hodiny. Jde o vlastní ilustrační výpočet, nikoli parametry konkrétního výrobku. Nezohledňuje například stárnutí baterie, teplotu ani proměnlivé zatížení.

Vedle kapacity potřebujete znát také výkon střídače a požadavky spotřebičů při rozběhu. Dostatek uložené energie ještě nezaručuje, že zařízení zvládne současně nastartovat všechna čerpadla.

Odborný materiál laboratoře NREL vysvětluje další podmínku: fotovoltaický systém musí být pro provoz během výpadku vhodně navržen. Potřebuje odpovídající zapojení a možnost bezpečného ostrovního provozu; samotné panely odolnost nezaručují. Odborná publikace o fotovoltaice při výpadku.

Pokud baterie současně vydělává prostřednictvím obchodování flexibility, musí provozní pravidla určit minimální rezervu pro zálohování. Jinak může výpadek přijít právě po jejím obchodně výhodném vybití.

Praktický postup: změřit, rozdělit spotřebu a vyzkoušet výpadek

Začněte soupisem kritických služeb. U firmy to mohou být bezpečnostní systémy, řízení výroby nebo chlazení. U obce čerpání vody, komunikace a zázemí pro obyvatele. Každé službě přiřaďte nejdelší přijatelnou dobu přerušení. Některá snese hodinu. Jiná potřebuje nepřerušené napájení.

Potom měřte. Roční faktura vám neřekne, jaký příkon má budova během nouzového provozu ani co se děje při rozběhu motorů. Pro úvodní přehled může pomoci monitorování spotřeby pomocí IoT. Krátké výkonové špičky ale mohou vyžadovat podrobnější měření než běžný přehled spotřeby.

Následně s projektantem oddělte zálohované okruhy a stanovte požadovanou dobu provozu. Teprve potom vybírejte kapacitu baterie, výkon záložního zdroje a způsob přepnutí. Opačné pořadí vede k drahému zjištění, že zakoupená technologie řeší jiný problém.

Přejímka musí zahrnovat řízenou zkoušku výpadku provedenou odbornou firmou. Ověřte přechod na zálohu, rozběh spotřebičů, dostupnost ovládání bez internetu a návrat k běžnému napájení. Výsledek zaznamenejte včetně skutečného zatížení a omezení.

Určete také odpovědnou osobu a jejího zástupce. Dokumentace má být dostupná i bez přístupu ke vzdálenému úložišti. Stejně praktická je pravidelná kontrola stavu baterie, servisních termínů a případných palivových zásob.

Záložní systém, který nikdo neumí spustit, je překvapivě drahá dekorace.

Sdílení elektřiny pomáhá ekonomice. Zálohování vyžaduje vlastní návrh

Komunitní energetika může propojit výrobu na škole se spotřebou dalších obecních budov. Její přínos ale závisí na časovém souběhu výroby a odběru. Český systém přiřazuje sdílenou elektřinu v patnáctiminutových intervalech. Polední přebytek proto nelze pouhým účetním sdílením přesunout do večera. Vysvětlení principu sdílení od ČEZ.

Pro návrh projektu je užitečné oddělit dva cíle: snížení nákladů během běžného provozu a zachování vybraných služeb při poruše. Mohou využívat společné vybavení, ale potřebují jiné výpočty i ověření.

Například školní fotovoltaika může zlepšit využití místní výroby prostřednictvím sdílení elektřiny. Pokud však jiná budova odebírá přes nefunkční distribuční síť, samotná registrace ve skupině jí napájení nezajistí. K tomu potřebuje technicky dostupný zdroj a odpovídající elektrické propojení.

Před přípravou projektu si projděte také desatero Energetického regulačního úřadu. Upozorňuje mimo jiné na prověření připojitelnosti, měření a nastavení rozdělování elektřiny. Doplňkové čtení o komunitní energetice nabízí SdíleníEnergie.info.

Pro orientaci ve službách může posloužit energetická platforma SES. Při porovnávání nabídek ale požadujte samostatné vyčíslení očekávaných úspor a schopnosti zálohování. Procento energetické soběstačnosti za celý rok totiž neříká, kolik hodin budova vydrží během konkrétní zimní noci.

Nečekejte na první výpadek. Zadejte zkoušku ještě před zimou

Nejpraktičtější poučení z Ukrajiny se dá formulovat jednoduše: odolnost se pozná podle zachovaných služeb. Počet panelů na střeše, velikost bateriového kontejneru ani barevný přehled v aplikaci samy o sobě nestačí.

Při schvalování projektu proto chtějte konkrétní výsledek. Třeba zachování komunikace a nouzového osvětlení po určenou dobu. Nebo provoz vybraného čerpadla za jasně stanoveného zatížení. Takové zadání lze ověřit výpočtem a následně zkouškou.

Požadujte i popis selhání. Co se stane při vybité baterii? Kdo rozhodne o odpojení méně potřebných spotřebičů? Jak se obsluha dozví o poruše, když současně vypadne internet? Právě odpovědi na tyto otázky odlišují hotový systém od pouhého souboru zařízení.

České podmínky se od válečné Ukrajiny zásadně liší. Technické závislosti mezi elektřinou, vodou, vytápěním a komunikací ale zůstávají. Prověřit je má smysl také kvůli bouřím, požárům nebo běžným poruchám.

Ještě před zimou si proto nechte předložit seznam kritických odběrů, výpočet jejich zálohování a termín provozní zkoušky. Pokud už technologie máte, začněte rovnou ověřením. Nejcennější kilowatthodina totiž nemusí být ta nejlevnější. Může to být ta, která ve správnou chvíli udrží v chodu čerpadlo.

Zdroje

Následující zdroje kombinují aktuální zpravodajství, odborné energetické analýzy a české regulatorní podklady. Zprávy IEA jsou odborné institucionální publikace; nelze je automaticky označovat za recenzované časopisecké studie. U každého číselného údaje je nutné zachovat uvedené období.

• Interfax-Ukrajina: Šmyhalovo vyjádření k údajným ruským plánům, 25. září 2026 — Zdroj ministrova výroku a popisu dokumentů získaných ukrajinskými službami. Dokládá obsah jeho vyjádření, nikoli nezávislé potvrzení pravosti zachycených materiálů.
• IEA: Ukrajinská energetická soustava pod útokem — Historická bilance poškození výrobních a síťových zařízení. Podklad pro údaj o ztrátě přibližně devíti gigawattů výkonu na jaře roku 2024.
• IEA: Elektřina 2026 — Mezinárodní odborná zpráva obsahující hodnocení ukrajinské zimní situace. Uvedená bilance poptávky a dostupného výkonu se vztahuje k popisované krizi, nikoli automaticky k dnešku.
• IEA: Posílení Ukrajiny prostřednictvím decentralizované elektrizační soustavy — Podklad k rozvoji rozptýlené výroby, akumulace a energetické účinnosti. Vysvětluje jejich úlohu při obnově a dlouhodobém zvyšování odolnosti ukrajinské soustavy.
• ERÚ: Desatero elektrárny v bytovém domě a sdílení elektřiny — Český praktický podklad k přípravě připojení, měření a organizaci sdílení. Pomáhá oddělit administrativní a obchodní nastavení projektu od technických požadavků na záložní napájení.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: ShareElectric.cz Jak funguje sdílení elektřiny v praxi: kompletní průvodce... Vice o páteční kolaps