Babiš tvrdí, že inflace klesá a energie zlevňují. Čísla říkají něco jiného

Půl roku od voleb a premiér už bilancuje. "Plníme to, co jsme řekli," prohlásil Andrej Babiš na tiskové konferenci a jako důkaz ukázal na dvě čísla — inflaci a ceny energií. Zní to hezky. Realita domácností, které si každý měsíc kontrolují výpis od dodavatele elektřiny nebo hledají menší byt v Praze, je ale o dost pestřejší než jedna věta na tiskovce.
Zkusme se na to podívat bez politických brýlí. Co skutečně klesá, co jen stagnuje a kde se čísla dají otočit tak, aby vypadala líp, než jsou.
Co Babiš vlastně řekl a proč to zní lákavě
Vládní komunikace po půl roce funguje jednoduše — najdi dvě čísla, která jdou správným směrem, a postav na nich celý narativ. Inflace se skutečně za poslední měsíce pohybuje kolem cíle ČNB, tedy blízko 2 %, což je citelně méně než šílené roky 2022 a 2023, kdy se ceny točily kolem 15-17 %. To je fakt, který se nedá zpochybnit.
Problém je v tom, co se za tou zkratkou "nízká inflace" skrývá. Meziroční srovnání se dělá vůči už tak vysoké cenové hladině z předchozích let. Jinými slovy — ceny už jsou vysoko, jen dál nerostou tak rychle. To je rozdíl mezi "je to levnější" a "přestalo to zdražovat tempem, které bolelo". Domácnost, která platí za nákup o třetinu víc než před třemi lety, ocení zpomalení růstu, ale peněženku jí to nenaplní.
U energií je to podobné. Ceny elektřiny na spotovém trhu skutečně v některých obdobích klesly, hlavně díky přebytku fotovoltaické výroby přes den. Vládní tvrzení o "levnějších energiích" se ale často opírá právě o tyto spotové výkyvy, ne o to, co reálně platí domácnost s fixní smlouvou u velkého dodavatele. Tam se ceny mění pomaleji a s velkým zpožděním.
Inflace v číslech — co ČSÚ skutečně ukazuje
Podívejme se na tvrdá data. ČSÚ hlásí meziroční inflaci blízko 2,5-3 % v posledních měsících, což je výrazně pod loňským průměrem. Klesají hlavně ceny potravin — brambory, zelenina, některé mléčné výrobky. Naopak služby dál zdražují tempem 4-5 % ročně, protože mzdy v sektoru služeb rostou a firmy to promítají do cen.
Bydlení je kapitola sama pro sebe. Nájmy v Praze i Brně dál rostou, byť pomaleji než v roce 2023. A tady se dostáváme k praktické otázce, kterou řeší spousta lidí — za kolik se dnes v Praze prodávají menší byty. Garsonky a byty 1+kk se v atraktivnějších čtvrtích pohybují kolem 6-7 milionů korun, v okrajových částech lze najít nabídky kolem 4,5 milionu. Cena za metr čtvereční u menších bytů je paradoxně vyšší než u velkých — developeři i majitelé vědí, že poptávka po menších jednotkách od singles a mladých párů neklesá.
To je důležité si uvědomit v kontextu inflačních čísel: byt se do spotřebitelského koše počítá jen částečně (přes nájemné a imputované nájemné), takže reálný náklad na bydlení domácnosti pociťují mnohem silněji, než ukazuje oficiální inflace.
Ceny energií — realita za vládní tiskovkou
Teď k jádru věci. Elektřina a plyn jsou politicky nejcitlivější téma, protože se týkají doslova každého. Vláda ráda cituje pokles velkoobchodních cen na burze — a je pravda, že baseload cena elektřiny na rok dopředu klesla oproti špičkám z roku 2022 o desítky procent. Jenže domácnosti nekupují elektřinu na burze. Kupují ji od dodavatele, který marži počítá s odstupem a s rizikovou přirážkou.
Co skutečně pomáhá snižovat účet za energie, je něco jiného než vládní politika — je to technologie a chytřejší spotřeba. Domácnosti s fotovoltaikou dnes čím dál častěji nejen vyrábí, ale i sdílí přebytky se sousedy nebo rodinou. Sdílení elektřiny, které od loňska umožňuje novela energetického zákona, je jeden z mála reálných nástrojů, jak si sami snížit náklady bez ohledu na to, co se děje na tiskovkách. Přes platformu SmartEnergyShare si dnes můžete nastavit sdílení vyrobené elektřiny mezi vlastním odběrným místem, rodinou nebo sousedy, aniž byste museli čekat na to, co příští čtvrtletí oznámí vláda.
Kdo řeší, jak sdílení elektřiny prakticky funguje a co je potřeba nastavit u distributora, najde návod na stránce sdílení elektřiny. A kdo teprve zvažuje FVE a chce vědět, jak z ní vytěžit víc než jen fakturu za přetoky, má smysl mrknout na sekci pro výrobce FVE.
Kde se čísla rozcházejí s pocitem domácností
Tady je ten paradox, který vládní PR obvykle nezmiňuje. Makroekonomická čísla mohou vypadat dobře a zároveň se lidem může žít hůř. Proč? Inflace se počítá jako průměr přes celý spotřební koš, ale domácnosti nekupují průměr — kupují konkrétní věci. Pokud vám zdražilo bydlení, pojištění a péče o děti (a to jsou přesně položky, které v poslední době rostou nejrychleji), je vám k ničemu, že zlevnily brambory.
Konkrétní příklad — mladý pár z Brna, který čeká přírůstek do rodiny, řeší úplně jiné rozpočtové starosti než ministerstvo financí ve svých tiskových zprávách. Náklady na dětský pokoj, výbavičku, případně větší byt nebo dům rostou nezávisle na tom, jestli inflace klesla z 3,2 na 2,8 procenta. A pokud si taková rodina pořizuje vlastní zdroj energie kvůli budoucím vyšším nákladům na chod domácnosti (sušička, myčka, později nabíjení elektromobilu), zajímá ji hlavně to, jak rychle se jim investice vrátí — ne makroekonomický komentář z Úřadu vlády.
Přesně proto dává smysl sledovat spotové ceny elektřiny přímo, ne přes filtr politické komunikace. Aktuální vývoj na denním trhu najdete na stránce spotové ceny elektřiny — a je z něj vidět, že cenová volatilita během dne je mnohem větší téma než meziroční inflace, protože právě tahle volatilita rozhoduje o tom, kdy se vyplatí nabíjet baterii nebo pouštět myčku.
Co s tím mohou domácnosti dělat samy
Čekat na vládu je jedna strategie. Vzít si kontrolu do vlastních rukou je druhá, a ta funguje rychleji. Konkrétně jde o tři věci, které dávají smysl bez ohledu na politickou situaci:
Sdílení elektřiny v rámci rodiny nebo bytového domu — pokud má někdo z příbuzných fotovoltaiku a vy ne, dá se přebytek nasměrovat k vám a ušetřit na nákupu ze sítě. Podrobnosti, jak se nastavuje odběr pro domácnosti, jsou na stránce pro domácnosti.
Sledování spotových cen a přizpůsobení spotřeby — pračka, myčka a nabíjení auta ve večerní špičce stojí jinak než ve tři odpoledne, kdy svítí slunce a cena bývá nejnižší nebo dokonce záporná.
Poradenství před investicí — než někdo koupí baterii za 200 tisíc nebo FVE na půjčku, vyplatí se nechat si spočítat návratnost od někoho nezávislého. K tomu slouží energetické poradenství, které pomůže odhadnout, jestli se investice vrátí za pět let, nebo za patnáct.
Firmy a obce mají podobné možnosti ve větším měřítku — konsolidace odběrných míst, obchodování s flexibilitou nebo účast ve službách výkonnostní rovnováhy dokážou srazit náklady na energie citelněji než čekání na další vládní tiskovku. Pro obce a města existuje samostatný přehled na stránce pro obce a města.
Víc o systémovém pohledu na sdílení energie a smart grid řešení najdete i na SmartEnergyShare.info, kde se probírá propojení AI a chytrých sítí v praxi. A pokud vás zajímá legislativní pozadí sdílení elektřiny a konkrétní příběhy obcí, které to už zkusily, podívejte se na Electric-Share.cz.
Závěr — čísla nejsou lež, ale nejsou ani celá pravda
Babišovo tvrzení "plníme to, co jsme řekli" není úplně vylhané. Inflace opravdu klesla, spotové ceny elektřiny opravdu občas padají k nule. Otázka zní, jestli to domácnosti reálně pocítí v peněžence, nebo jestli je to jen dobře vybraný graf pro tiskovou konferenci.
Moje predikce na příštích šest měsíců: vláda bude dál komunikovat makroagregáty, které vypadají dobře, zatímco konkrétní položky jako nájemné, pojištění a ceny menších bytů v Praze porostou dál, jen pomaleji než v roce 2023. Kdo chce mít nad svými náklady na energie reálnou kontrolu, neměl by čekat na příští tiskovku — stačí se podívat, jak funguje sdílení elektřiny a co nabízí SmartEnergyShare už dnes.
Zdroje
- ČNB — inflační cíl a aktuální data
- OTE — denní trh s elektřinou
- ERÚ — Energetický regulační úřad
- oEnergetice.cz — analýzy trhu s energiemi
- TZB-info — technické a legislativní informace
Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →
Další články na toto téma najdete na: Electric-Share.cz SmartEnergyShare není dodavatel elektřiny: Jak funguje el... Vice o ceny ropy